Když jsem se v lednu 2016 poprvé dozvěděla o možnosti navštěvovat tuto školu v rámci reciproční aktivity, byla jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia speciální pedagogiky na Ostravské univerzitě a vůbec jsem netušila, co od této zkušenosti čekat. Napůl nadšená a napůl nervózní jsem o pár týdnů později vstoupila na odloučené pracoviště v Ostravě - Porubě. Brzy se ukázalo, že veškeré mé obavy byly zbytečné. Ujali se mě zde s takovou samozřejmostí a profesionalitou, že jsem se brzy cítila jako ryba ve vodě.
Prostory školy byly útulné a plné domácí atmosféry, nejvíce mě však okouzlil přístup pedagogických pracovníků k dětem. Ten byl vždy založen na citu, empatii a odborných znalostech. Různorodé aktivity, které zahrnovaly canisterapii, hipoterapii, návštěvu bazénu, divadel a také všudypřítomné principy bazální stimulace dětem zcela očividně prospívaly. Školní i třídní prostřední bylo bezpečné a podnětné, otevřené všemu novému a respektující vše osvědčené. Díky svému několikaměsíčnímu působení jsem byla schopna ujasnit si plány a cíle do budoucna.
Nyní již jako zaměstnanec na pozici asistenta pedagoga začínám do hloubky poznávat samotný proces vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Díky kurzům a seminářům se zde mohu profesně rozvíjet a získávat tolik potřebné nové informace z oboru. Podstatná pro mě je zejména možnost aplikovat tyto poznatky do každodenní péče o žáky. Pod vedením zkušenějších kolegyň objevuji nové metody a způsoby práce a jsou mi vzorem také v lidskosti, obětavosti a laskavém chování k žákům i jejich rodičům.
Nijak nepřeháním, když řeknu, že možnost působit v této škole byla pro můj život přelomová. Je tím nejlepším místem pro studenty na odborné praxi i pro čerstvé absolventy, kterým je schopna zajistit výhodnou startovní pozici pro budování kariéry. V neposlední řadě je podle mého názoru místem plným důvěry a bezpečí pro žáky a jejich rodiče.
Markéta Kubalíková, asistentka pedagoga, 19.4.2017