STRUKTUROVANÉ UČENÍ
Metoda strukturovaného učení se prolíná celým vzdělávacím procesem našich žáků, především žáků s poruchou autistického spektra (dále jen PAS).
Strukturované učení jako metodika výchovy a vzdělávání lidí s autismem vychází především z TEACCH programu a Lovaasovy intervenční terapie. Metodika strukturovaného učení zohledňuje různorodost poruch autistického spektra, osobností a charakterové zvláštnosti každého jedince, jeho mentální úroveň, hlavně respektuje jeho individuální úroveň. Metodika strukturovaného učení využívá silných stránek těchto dětí a pomocí motivace se snaží odbourávat nežádoucí projevy chování. Cílem strukturovaného učení je zajistit co nejvyšší míru samostatnosti jedince s PAS a jeho začlenění do běžného života. Strukturované učení je považováno za jednu z nejúčinnějších vzdělávacích metodik pro lidi s PAS.
Základními principy strukturovaného učení jsou:
- individualizace,
- strukturalizace,
- vizualizace
Individualizace
Individuální přístup je ve výchově a vzdělávání velice podstatný. Tímto přístupem se myslí poznání konkrétního jedince, řešení jeho problémů a individuální práce s ním. Individualizace zahrnuje individuální volbu metod, postupů a úloh. Dále také individuálně upravené prostředí, volenou formu komunikace a motivace.
Strukturalizace
Lidé s PAS jsou zvyklí na svá zaběhnutá pravidla, jsou zvyklí na svůj domácí prostor a známé lidi. Ve chvíli, kdy dojde k nějaké změně nebo nečekané události nastává problém.
V rámci strukturalizace je důležitá struktura:
- struktura prostoru,
- struktura pracovního místa,
- struktura času,
- denního režim,
- struktura činností.
Vizualizace
Vizuální podpora podává lidem s PAS informace, které dokážou snadněji a rychleji pochopit a také usnadňuje nezávislost a samostatnost.
V rámci vizualizace je důležitá vizualizace:
- vizualizace prostoru,
- vizualizace času,
- vizualizace činností
Motivace
Systematické poskytování odměn za žádoucí chování vede u dětí s poruchou autistického spektra často k trvalému zlepšení chování. Aby byla odměna nejúčinnější, musí následovat hned po splnění požadovaného úkolu. Odměna může být ve formě materiální jako je třeba jídlo, oblíbená hračka apod., činností což může být oblíbená aktivita dítěte jako třeba poslech hudby, hra na počítači nebo také ve formě sociální, kterou může být například verbální pochvala.
STRUKTUROVANÝ DENNÍ REŘIM ŽÁKŮ ZŠ A MŠ SPECIÁLNÍ DIAKONIE ČCE OSTRAVA
V naší škole při výchově a vzdělávání žáku s PAS v kombinaci s těžkým mentálním postižením využíváme metodu strukturovaného učení. V rámci strukturovaného učení ve vyučovacím procesu využíváme především strukturu prostoru, obsahu výuky, vizualizaci času a prostoru. V rámci struktury využíváme v každé z našich tříd strukturované rozvrhy a nástěnný denní režim, který napomáhá žákům lépe se orientovat v čase i prostoru a jasně vymezuje plán denních činností, které žáka daný den čekají.
Každé ráno ve všech našich třídách probíhá tzv. ranní kruh. Ranní kruh spočívá v tom, že si společně s dětmi řekneme, co nás daný den čeká a vytvoříme si harmonogram dne podle, kterého se následně s žáky řídíme. Denní režim je tvořen kartičkami výměnného komunikačního systému VOKS, fotografiemi, zástupnými předměty nebo piktogramy. Denní režim si děti vytváří pomocí komunikačních knih. Komunikační knihu má každé dítě vytvořeno individuálně s ohledem na jeho individuální potřeby a schopnosti.
(Nástěnný denní režim – VOKS) (Komunikační kniha žáka)
(Denní režim – fotografie) (Denní režim- zástupné předměty)
Ze svých zkušeností vím, že ranní kruh a vytváření denního režimu je oblíbenou částí školního dne většiny dětí. Při vytváření se dovědí, co je daný den čeká a na jaké terapie nebo předměty se mohou těšit. Denní režimy žáků se mohou lišit v použití komunikačního systémů, jehož výběr závisí na komunikačních dovednostech daného žáka. U našich žáků postupujeme od zástupných předmětů, fotografií, piktogramů až k výměnnému komunikačnímu systému VOKS.
Žáci s PAS v kombinaci s těžkým kombinovaným postižením jsou zvyklí na dodržování zaběhnutých denních rituálů a stereotypů, proto dbáme na jejich dodržování a nesnažíme se dětem jejich návyky měnit a respektujeme jejich potřeby. Sebemenší změna ať už se týče změny pracovního prostředí, zasedacího pořádku, uspořádání nábytku apod. může být problémem a vést k nepředvídatelnému problémovému chování. Na jakoukoli změnu žáka vždy dopředu připravíme abychom této situaci předešli.
V rámci struktury pracovního místa využíváme tzv. „Autiboxy“. V některých třídách nemáme umístěny autiboxy, ale každé dítě má své pracovní místo, které je označeno žákovou fotografií a jménem pro snadnou orientaci. Pro snadnou orientaci v prostoru využíváme také označení jednotlivých místností školy. Před vstupem do každé místností je umístěna fotografie či piktogram, který odpovídá tomu, k čemu daná místnost slouží.
Za důležitou roli ve výchově a vzdělávání žáků s PAS v kombinaci s těžkým mentálním postižením považuji motivaci. Motivace je důležitým prvkem ve výchově
a vzdělávání těchto žáků. Jako motivaci dítěte k výkonu využíváme systém odměn jako např. poskytnutí oblíbené činnosti či předmětu, dále také pochvaly, které motivují žáky k lepším výkonům.
(„Autibox“) (Označení místností – piktrogram)
Strukturované učení považuji za nejefektivnější způsob práce při výchově a vzdělávání žáků s PAS v kombinaci s těžkým mentálním postižením.
Bc. Petra Siudová, třídní učitelka. DiS.