VOKS neboli výměnný obrázkový komunikační systém je jednou z metod alternativní a augmentativní komunikace. Jeho podstatou je výměna obrázků, předmětů a fotografií. Hlavní cílovou skupinou jsou žáci s poruchou autistického spektra, ale využíváme jej i pro žáky s jinou diagnózou. Vychází ze systému PECS (The Picture Exchange Communication System) vyvinutého v roce 1985 a uplatňovaného v anglicky mluvících zemích. PECS byl upraven pro používání v českých podmínkách do metodiky VOKS.
S touto metodou začínáme ihned, co k nám žák nastoupí, na věku nezáleží. Žáci zřetelně vyjadřují své potřeby obrázkem. Metoda je velmi srozumitelná, jednoduchá, pro žáky rychle osvojitelná a pochopitelná pro široké okolí, protože jsou obrázky doplněny i o text. Je velmi důležité, abychom žáky v co nejkratším možném čase dovedli k samostatnému používání komunikačního systému. Uplatňujeme individuální přístup.
V každé třídě máme kobercovou nástěnnou tabuli, na které jsou umístěny komunikační panely, které jsou vyhotoveny v barvě každého žáka. Panel je označen jménem i fotografií žáka. Obrázky máme uloženy v komunikačních kapsičkách, které jsou zhotoveny rovněž v dané barvě od žáka.
Využíváme kartičky k organizaci denního režimu, rozvrhu činností, k znázornění pracovních postupů, k označení určitých míst ve třídě a škole (WC, jídelna, výdejna,…). Pokud žák potřebuje na toaletu, vezme z komunikačního panelu kartičku s obrázkem záchodu, donese jej komunikačnímu partnerovi a ten jej doprovodí na záchod. Ve třídě je kartička s obrázkem čaje, pokud má žák žízeň, donese opět obrázek s čajem a poté žák čaj dostane. Kartičky používáme i při pasivním nácviku používání symbolů, např. kdy se žák teprve učí používat toaletu. Vždy když máme v úmyslu vzít žáka na toaletu, tak mu to oznámíme a současně ukážeme obrázek záchodu. Obrázek mu dáme do ruky, ten si jej bere s sebou. Stejnýmobrázkem je označena i toaleta. Celkové využití obrázků je velmi široké.
Díky obrázkům, které jsou seřazeny pod sebou na komunikačním panelu, vidí posloupnost dne a navazující činnosti na sebe (např. nejdříve proběhne hudební výuka a poté bude následovat oběd, družina). Komunikační kartičky jsou zvýrazněny různě barevným podkladem. Jsou podloženy tvrdým papírem v žákově barvě a následně zalaminovány. Využíváme základní soubor obrázků, ale také jej doplňujeme o spoustu obrázků dle individuálních potřeb žáka. Obrázky hledáme na internetu, nebo fotografujeme reálné předměty, které žák používá. Mají většinou velikost 5 x 5 centimetrů. Tento rozměr vyhovuje většině žáků.
Všechny nabyté dovednosti jsou procvičovány s různými komunikačními partnery (učitel, asistent
pedagoga).
Ing. Iveta Johančíková a Ing. Simona Dostálová, asistentky pedagoga, 2020