V naší škole je stimulace v bucofaciální a orofaciální oblasti součástí každodenní péče o žáky s těžkým kombinovaným postižením (mentální retardace, smyslové vady, autismus, autistické rysy, různé formy dětské mozkové obrny).
Rozvoj komunikace je vzhledem k jejich zdravotnímu omezení značně snížen a stimulační techniky v oblasti mluvidel jsou jednou z možností, jak jim umožnit vnímání sebe sama, a tím i rozvoj celé jejich osobnosti. Vhodným a správným užitím těchto metod lze dosáhnout zlepšení dýchání a tím samozřejmě ovlivnit i jeho kvalitu. Stimulací je možno prodloužit i dobu koncentrace pozornosti, zlepšit udržování očního kontaktu a rozvoj verbální i nonverbální komunikace. Pozitivně působí i na postupné snižování hypersalivace a v neposlední řadě napomáhá při osvojování napodobování a střídání.
Právě z výše uvedených důvodů jsem se začala intenzivněji věnovat klientům s výrazným zhoršením příjmu potravy a tekutin z důvodu nefunkčností retního uzávěru, což vede nejenom k nadměrné salivaci /slinění/, ale i neschopnosti udržet jakýkoliv obsah dutiny ústní a proto jsem orofaciální stimulaci prováděla zejména bezprostředně před každým jídlem, ale i v průběhu vyučování při relaxaci. K narušení pravidelného stimulování docházelo pouze v případě jejich absence.
Z mnoha používaných fyzioterapeutických metodik rozvoje hybnosti a rozvoje motoriky orofaciální oblasti využívám orofaciální regulační terapii dle Castillo – Moralese a dle konceptu bazální stimulace.
Terapie dle Castillo – Moralese je přímo specializovanou reflexní metodikou pro orofaciální oblast, která se zaměřuje na činnost obličejových svalů, polykání a řečový projev. Využívá tah, tlak, vibraci a dráždění tzv. motorických bodů v oblasti obličeje, které působí na aktivaci příslušných svalů, s nimiž se dále pracuje formou aktivních cvičení.
Stimulační metody v orofaciální a bucofaciální oblasti:
Senzorická stimulační cvičení v oblasti obličeje:
Procvičování tváří:
Bazální stimulace:
Mezi jednotlivými tahy této metody je důležité neustále udržovat iniciální dotek a dodržovat přesný postup.
Závěrem jsem navodila tzv. sjednocení (srdíčko a protitlak temeno – brada)
Orofaciální regulační terapie:
Kromě těchto metod jsem použila i metody doplňkové:
Masáž orofaciální oblasti s použitím aromaoleje :
Míčkování:
Je vhodná k uvolnění svalstva a k jeho prokrvení, vede ke zlepšení dýchání (přechází z povrchního na hlubší, převážně břišní)
Pravidelná aplikace výše zmíněných metod se u některých žáků projevila částečným zlepšením dýchání, příjmu potravy, očního kontaktu, zvýšené pohyblivosti úst a jazyka, uvolnění spasmu a navození symetrie těla.
Podstatným zjištěním při práci s dětmi bylo, že při jednotlivých terapeutických činnostech je nutné respektovat individuální zvláštnosti každého jedince a jeho potřeby.
Závěrem mohu tedy říci, že pravidelné používání orofaciální a bucofaciální stimulace vede k jistému částečnému zlepšení stavu našich žáků, ale je více než zřejmé, že výraznějších úspěchů lze dosáhnout pouze jejich dlouhodobou aplikací.
Martina Janečková, asistentka pedagoga