1. Úvod
2. Výchovně vzdělávací a terapeutické přístupy
3. Canisterapie
4. Andrea Valla - canisterapeutka

VLIV CANISTERAPIE NA DĚTI S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM

„CANISTERAPIE“ není v současné době definována v naší legislativě, nejedná se tedy dle právního řádu o žádný typ léčby, ale můžeme říct, že využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka - myšleno jako stav psychické, fyzické a sociální pohody.

Rozeznáváme dvě základní metody, které nelze zcela oddělit a při „canisterapii“ se prolínají:

• AAA (Animal Assistent Activities)- aktivity za účasti zvířat, která působí již svou přítomností, nejsou určeny cíle, výsledky vyjádřeny pouze v  pocitech klientů
• AAT (Animal Assistent Therapy)- terapie pomocí zvířat s konkrétním záměrem, cílem i metodikou provádění „Canisterapie“ napomáhá k celkovému rozvoji. Cílenými činnostmi se psem, za dostatečné motivace, lze dosáhnout rozvoje jednotlivých složek osobnosti.

Polohování:

• důležitý těsný kontakt bez přebytečného oblečení
• psa pokládáme zády k dítěti nebo pod hlavu či kolena, malé děti můžeme položit na psa
• teplo, pach, příjemný a měkký povrch psa, rytmické pohyby hrudníku psa při dýchání a tlukot srdce působí relaxačně, dochází k ovlivnění svalového tonu a uvolnění spasmů, stimulaci vestibulárního systému, klesá tlak i puls
• díky následnému uvolnění je vhodné zařadit rehabilitační cvičení s fyzioterapeutem.

Oblast motorická:

• procvičování jemné i hrubé motoriky
• úchop granulí, piškotu, kartáče, různých předmětů pro psa, postrojování psa
• hmatové vjemy
• koordinace oko – ruka
• spolupráce obou rukou
• protahování při hlazení, česání
• podlézání, přelézání psa, pohyb za psem
• posilování svalů, obratnost, udržování stability
• kreslení či modelování psa
• nácvik sebeobsluhy, např. využití kapsáře na zádech psa s našitými kapsami, každá má jiný způsob zavírání; jinou barvu, strukturu látky, do těchto kapes ukládáme různé předměty či nádoby s pamlsky pro psa - více druhů s rozdílnými uzávěry

Oblast komunikace:

• rozvoj aktivní i pasivní slovní zásoby
• podpora alternativních forem komunikace
• vyjádření, co chce dítě se psem dělat
• popis psa, jeho činnosti
• povídání o psovi, pro psa či se psem
• písničky a básničky o psech

Oblast kognitivní:

• rozvíjení logického myšlení, pozornosti, paměti
• poznávání těla psa a porovnání s vlastním, lze položit pamlsky pro psa na tělo dítěte, které pak jmenuje části těla, odkud si je pes vzal
• počítání tlap, prstů na tlapkách, granulí či pamlsků pro psa
• vnímání velikosti psa, barvy, délky a druhu srsti
• využití bazální stimulace
• pes je zdrojem natolik silných podnětů, aby probudil v dětech zájem a udržel jejich pozornost déle než jiné objekty, rozvíjí fantazii a představivost, motivuje k učení

Oblast emočně sociální:

• obohacuje a zpestřuje každodenní život
• uspokojuje potřebu tělesného kontaktu
• posílení žádoucího nebo utlumení nežádoucího chování
• nácvik spolupráce a sociálních vztahů ve skupině
• odbourávání strachu z neznámých a nových věcí, situací
• u autistů může pes plnit roli prostředníka mezi jejich světem a okolím
• podpora sebevědomí při poslušnosti a ovládání psa
• působí jako kamarád, důvěrník, dává lásku bez výhrad
• odvádí pozornost od vlastních potíží
• navozuje vyšší spontánnost; větší veselost.

Všechny oblasti se vzájemně prolínají a jednotlivá cvičení působí zároveň v několika oblastech.

Vliv canisterapie na rozvoj dětí s kombinovaným postižením je nesporný, pokud je terapie vedena cíleně s ohledem na individuální potřeby dítěte.

Andrea Valla, canisterapeutka, 2007