„Teorie zůstane pouhou teorií, pokud nepřikročíme k činu.“
Jan Ámos Komenský
Prvky ergoterapie se na naší škole prolínají celým vyučovacím procesem. Pracovní vyučování je předmět, kde se žáci zaměřují nejen na nácvik soběstačnosti a samostatnosti v některých běžných denních aktivitách, ale je to i předmět, kde se děti seznamují s různým materiálem, nářadím i nástroji. Cílem je podpořit pocit pohody a úspěchu, pomáhat ve zlepšení zručnosti, zdokonalování a procvičování svých motorických dovedností, podpora aktivity a tvořivosti, také vzájemné spolupráce a komunikace. Tzn. účastnit se zaměstnávání, které jsou pro život žáka smysluplné a nepostradatelné.
Pro zdárné zvládnutí stanoveného úkolu je nezbytná kvalitní a dobře promyšlená příprava na konkrétní práci. Je nezbytné zvolit vhodnou pracovní aktivitu pro konkrétního žáka, která podpoří jeho cestu k cíli, tzn. ke splnění úkolu. Zajistit vhodnou polohovací pracovní plochu, kompenzační protiskluzovou podložku, zvolit pro dítě vhodné speciální a kompenzační pomůcky.
Používáme dostupné materiály a to například různé druhy papíru-strukturované, tapety, kartony, sádru, modelovací hmoty, textilní tkaniny, jutu, vlnu, dětmi oblíbené knoflíky a přírodniny-šišky, oblázky, proutí, pírka apod. Z pracovních postupů nejčastěji používáme stříhání speciálními nůžkami, mačkání, trhání, lepení, natírání a malování speciálními štětci a houbičkami a samozřejmě přímo prsty s pomocí kvalitních prstových barev.
Někteří pracují samostatně, stačí pouze slovní pokyny, u některých žáků je nutná dopomoc a asistence při všech činnostech. Oblíbené jsou také skupinové práce, kdy žáci vytvářejí společně určitý výrobek.
Pracovní činnosti považuji za velmi důležitou součást výuky ve speciální škole, kdy si děti zlepšují své schopnosti a zručnost, vnímání slovních pokynů a udržení pozornosti, zdokonalují si své motorické schopností a hlavně zažívají radost z dokončené práce.
Mária Kárníková, asistentka pedagoga, 2017